Víkendový kurz slíbí „smrtící techniky“. A pak přijde realita.

Instruktor ukáže tlakové body, složité páky, akrobatické kopy. Odejdeš s pocitem, že jsi připravený. Jenže skutečný útok je chaotický a rychlý a tvůj mozek pod stresem dělá věci, které nečekáš. Tady je sedm mýtů, co tě můžou dostat do problémů.

Na Facebooku jsme to nakousli. Tady to dotahujeme.

Sebeobrana není seznam technik

Je to způsob myšlení, rozpoznání nebezpečí a jednoduchá akce pod tlakem.

Žádná kouzla. Jen trénink, realismus a zdravý rozum.

Mýtus 1–3

Složité techniky fungují líp. Pod stresem zapomeneš vlastní jméno, natož složitou sekvenci. Funguje to nejjednodušší, co máš vryté tisíci opakováními. Na každý útok existuje technika. Skutečný útok není z katalogu. Sebeobrana funguje na principech, ne receptech. Tlakový bod útočníka srazí. Na opilého nebo zdrogovaného člověka tlakové body nezaberou. Větší terče jsou spolehlivější, ale ani ty nejsou jistota.

Mýtus 4–5

Útočník zaútočí zepředu. Většina útoků přijde zezadu, ze strany, ze slepého úhlu – útočník chce snadnou oběť, ne férový souboj. Potřebuješ pozornost kolem sebe, ne jen čelní obranu. Bez top kondice nemám šanci. Útok netrvá patnáct kol, trvá vteřiny. Šedesátiletá žena s dobrou technikou a pozorností je bezpečnější než kulturista, co neví, co dělá.

Mýtus 6–7

Vytáhnu zbraň a útočník uteče. Může se leknout. Taky tě může napadnout rychleji, vzít ti ji nebo vytáhnout větší. Zbraň bez tréninku je riziko a právně tě komplikuje. V nouzi se ubráním automaticky. Ve stresu děláš to, co máš natrénované. „Instinkt“ většinou znamená špatné reakce – zatáhnout se, zavřít oči, otočit se zády. Správné reakce se musí natrénovat do automatismu.