„Dítě někdy nemlčí před predátorem. Mlčí před rodičem.“
Je to nepříjemná věta. Ale u prevence dětí se některé nepříjemné věty musí říkat nahlas. Rodič si totiž říká: „Moje dítě by mi to řeklo.“ Možná ano. Možná už ti to ale říkalo – jen ne tak, jak jsi čekala.
Na Facebooku jsme to utnuli. Tady doříkáme, jak takový signál často vypadá a proč ho snadno přeslechneš.
Proč dítě mlčí o tom, co se stalo
Často ne proto, že nemá co říct. Ale proto, že ví, komu věříš a o kom mluvíš hezky.
Říct ti to pak neznamená jen překonat strach. Znamená ti říct, že ses možná v někom spletla.
Neřekne to větou, kterou čekáš
Nečekej „mami, stalo se něco zvláštního, potřebuji pomoct“. Čekej spíš „já už tam nechci“, „on je divný“, „bolí mě břicho“, „nevím“, „nechci o tom mluvit“. A rodič, který čeká jasnou výpověď, to slyší jako náladu, vzdor nebo únavu. Protože to tak zní.
Mlčí, protože ví, komu věříš
Dítěti se stane něco divného – ne nutně velkého. Věta navíc. Dotek. Tajemství. „Tohle mamce neříkej.“ A dítě najednou neřeší jen to, co se stalo. Řeší tebe. Grooming s tím počítá. Ne s tím, že tě oklame. S tím, že tomu člověku věříš.
Nejhorší reakce nemusí být „lžeš“
Stačí „to sis špatně vyložila“, „vždyť ho přece znáš“, „on je na tebe tak hodný“. A dítě už nepromluví. Ne proto, že nemělo co říct. Ale protože zjistilo, že nejdřív musí přesvědčit tebe – nejen o tom, co se stalo, ale i o tom, že tvůj obraz toho člověka byl možná špatný.
Heart Breaking Nadpis
Další vrstvu stejného tématu rozebíráme v článku Jak chránit dítě před predátorem. A pokud chceš vidět širší souvislost s tím, jak děti vedeme k hranicím a bezpečí, navazuje na to Proč učíme děti kopat (a není to agrese).
Co s tím děláme na tréninku
U dětí nejdřív nezjišťujeme, jestli umí kopnout. Zjišťujeme, jestli si vůbec dovolí říct „nechci“, „tohle mi není příjemné“, „stop“ – bez toho, aby se nejdřív podívaly na dospělého, jestli smí. Sebeobrana nezačíná silou. Začíná tím, že dítě věří vlastnímu signálu.
Chceš, aby tvoje dítě věřilo vlastnímu signálu?
Neptej se jen „řeklo by mi to moje dítě?“. Ptej se „poznal bych, že mi to říká?“. Dítě nepotřebuje rodiče, který si je jistý. Potřebuje rodiče, který unese, když mu to řekne – i špatně, i zmateně, i pozdě. My k tomu přidáváme druhou vrstvu na tréninku.
začni cvičit
zeptej se…
Máš pročtený web, ale v hlavě ti stále znějí otázky? Přesně pro tyto případy jsme připravili seznam otázek a odpovědí.
Nebo nám rovnou zavolej, pošli mail, nebo napiš. Těšíme se na dotaz!
ZAJÍMAVÉ ODKAZY: